Jdi na obsah Jdi na menu
 


Zdravotní aspekty spotřeby mléka a mléčných výrobků

Zdravotní aspekty spotřeby mléka a mléčných výrobků

František Louda

Mléko a mléčné výrobky patří mezi základní potraviny nezbytné pro kvalitní výživu lidského organizmu, především dětí. Mléko obsahuje nezbytné složky jako bílkoviny, tuky, sacharidy (především laktózu), vitamíny a minerální látky, z nichž nejdůležitější je draslík (1440 mg/l), sodík (600 mg/l) a vápník (1220 mg/l), dále pak hořčík (120 mg/l) a fosfor (950 mg/l). Jeden litr mléka obsahuje asi 37 gramů tuku, 34 gramů bílkovin, 48 gramů laktózy a ve 100 g tuku 13 mg cholesterolu. Mléko také dodává člověku biogenní prvky (zinek, měď, selen), které jsou důležité pro metabolické funkce a obranyschopnost organizmu. Tento pozitivní účinek mléka zprostředkovává také laktoferin (1,7 mg/l) a lysozym, který navíc působí na optimalizaci tzv. kostního zrání u dětí. Doporučená týdenní spotřeba mléka (3–4 litry) je zdrojem stejného množství jódu jako 10 kg sladkovodních nebo 1 kg mořských ryb (MUDr. J. Ševčík, Společnost pro výživu, Praha, 1997).

Největší význam mléka spočívá v dodávce vápníku, který je jedním z nejdůležitějších minerálů ve výživě člověka. Je důležitý pro tvorbu kostí a zubů, pro regulaci nervosvalové dráždivosti, pro správnou funkci převodního systému myokardu, pro srážení krve a zachování stálosti vnitřního prostředí organizmu. Jogurt a sýry mají podobné složení v rozdílných poměrech.

Často uváděný argument o nepříznivě vysokém obsahu cholesterolu v mléku a mléčných produktech rovněž není přesný. Nízkotučné konzumní mléko s obsahem tuku 2 % nebo zakysané mléčné výrobky mají spíše vliv na obsahu cholesterolu v krvi. Povrch mikrobiálních buněk mléčných kultur váže cholesterol a tyto buňky se pak vylučují ze střeva. Vyšší měrou se také vylučují ze střeva žlučové kyseliny, na jejichž tvorbě se účastní cholesterol. Čím méně se žlučových kyselin vrátí do jater, tím více cholesterolu musí organizmus použít na tvorbu nových žlučových kyselin a výsledkem je snížení hladiny cholesterolu v krvi. Podobně působí i vápník, který se žlučovými kyselinami ve střevě tvoří nerozpustná mýdla, která se pak vylučují stolicí (MUDr. B. Turek, Csc., Státní zdravotní ústav).

Dětem od dvou let věku bylo doporučeno přijímat maximálně 30 % energie z tuků, maximálně 10 % energie z nasycených tuků a nanejvýš 300 mg potravinového cholesterolu denně. V této souvislosti bylo doporučeno od předškolního věku zařadit do jídelníčku nízkotučné mléko a nízkotučné mléčné výrobky.

Intolerance laktózy, která je důsledkem poklesu aktivity střevního enzymu, který štěpí laktózu, je do značné míry ovlivněna množstvím laktózy a druhem konzumovaných mléčných výrobků. Sýr má poměrně malý obsah laktózy, nižší obsah laktózy mají také zakysané mléčné výrobky a lidé se sníženou aktivitou enzymu laktázy je mohou lépe snášet.

Po posouzení informací o potřebě přiměřeného množství živin pro růst a vývoj a poznatků týkajících se vzájemného vztahu kvality stravy a rizika chronických onemocnění bylo na konzultačním setkání FAO a WHO (1996, Nikósie) konstatováno, že doporučení dávaná dospělým ohledně množství tuků jsou pro děti nevhodná. Výsledkem bylo doporučení, aby děti přijímaly 30–40 % energie z živočišných tuků.