Jdi na obsah Jdi na menu
 


Využívání jerseyského skot u při zušlechťování dojených plemen

Využívání jerseyského skot u při zušlechťování dojených plemen

František Louda

Jerseský skot původem z ostrova Jersey je od roku 1763 záměrně zušlechťován bez příměsí krve cizích plemen. Plemeno svým užitkovým typem představuje typické mléčné plemeno malého tělesného rámce. Krávy dosahují kohoutkové výšky od 120 do 128 cm při živé hmotnosti od 350 do 430 kg s ohledem na úroveň výživy v daných podmínkách. V roce 2011 mléčná užitkovost dosáhla 6 693 kg; tučnost mléka 5,93 %; obsah bílkovin v mléce 4,12 %.

Jerseský skot je charakteristický vysokým obsahem pevných mléčných složek, bílkovin tuku a dalších. Obsah bílkovin se v mléce pohybuje v rozmezí 4 do 4,6 %; tuku od 5,2 do 6,5 i více. Vysoká je i výtěžnost mléka při jeho zpracovávání na sýry. Mléčná užitkovost je závislá na systému chovu, přírodních a klimatických podmínkách. Plemeno je v tomto směru velice přizpůsobivé. Jerseyský skot se úspěšně chová v nejintenzivnějších podmínkách, kde je důstojným konkurentem mléčných plemen velkého tělesného rámce. Dobrých výsledků v mléčné užitkovosti, plodnosti, dlouhovýkonnosti a zdraví dosahuje i v nepříznivých podmínkách v Africe, Indii, Jižní Americe, Asii a Číně . V těchto oblastech je toto plemeno ceněno zvláště pro svou konstituční pevnost, pastevní schopnosti, konvezi krmiv. Vzhledem k trvalému nedostatku potravin v těchto oblastech je vysoce oceňována energetická hodnota mléka, zvláště pro výživu dětí.

Využití jerseyského skotu k zušlechťování dojených plemen skotu

Jerseyský skot je pro svoje specifické vlastnosti v popředí zájmu chovatelů a šlechtitelů v celém světě. Snahy o využití a přenášení cenných vlastností na ostatní dojená plemena skotu sahají do období po 2. světové válce, v Evropě do 50–70tých let minulého století. V Maďarsku byl domácí strakatý skot křížen s jersejskými býky za účelem zvýšení tučnosti mléka. V bývalé NDR byli býci jerseyského skotu využíváni ke křížení nížinného černostrakatého skotu ke zvýšení tučnosti a hlavně pro zpevnění paznehtů u domácí populace. U nás se studiem vlivem podílu genu jerseyského skotu na obsah mléčných složek, velikost tukových kuliček a jejich dědivostí u kříženek zabýval prof. Dr. Ing. Josef Šmerha, DrSc. Za tímto účelem bylo v roce 1964 dovezeno na Školní statek v Lánech 40 jalovic jerseyského skotu z Dánska.

V současné době se pozornost šlechtitelů zaměřuje na vybrané vlastnosti jerseyského skotu se snahou o jejich využití u mléčných plemen. Významnou roli v tomto směru v moderních šlechtitelských programech sehrávají znalosti molekulární genetiky a následné využívání požadovaných genů v zušlechťovacím procesu stávajících dojených plemen, nebo vytváření rezistentních hybridních populací určených k produkčním účelům.

Příkladem ekonomického využití výsledků molekulární genetiky je studium vlivu lokusu QTL umístěného na konci 14. chromozomu, na produkci mléka a jeho složek. Nalezená mutace DGAT1 (diacylglycerol acyt transferáza) ukazuje na průkazný efekt na mléčnou užitkovost u holštýnské a jerseyské populace skotu chované na Novén Zelandu. Jako materiálu pro analýzu DNA bylo použito spermatu býků populací obou plemen chovaných na Novém Zélandu a v USA. Genotypová analýza DGAT1 polymorfizmu (q = alanin, Q´= lyzin) u sledovaných plemen byla na Novém Zélandu zahrnuta do ekonomického indexu vyjádřeného v dolarech. Frekvence alely Q u plemenic holštýnské populace byla ohodnocena indexem 2,35 dolaru, u populace jerseyského skotu indexem 2,61. Diference ve frekvenci alel mezi populacemi holštýnského a jerseyského skotu hovaného na NZ a holštýnským a jerseyským skotem chovaným v USA vychází z rozdílného přístupu k selekci v těchto zemích. V USA je selekce obecně zaměřena převážně na množství produkovaného mléka a bílkovin, čímž jsou preferovány alely q. Na NZ je populace holštýnského a jerseyského skotu selektována převážně na obsah tuku v mléce později i bílkovin, čímž jsou preferovány alely Q.

Zatím co stavy dojených krav v Evropě stagnují, nebo se snižují na Novém Zélandu se za posledních 10 let zvýšily o 1 milion kusů. Z celkového stavu krav 3,5 milionu kusů za uváděné období došlo k poklesu stavu H krav o 10 % , to je na 47,7 % z celkového stavu, stav J krav se nepatrně zvýšil na 15,8 % z celkového stavu, stav Ayrshirského skotu nepatrně klesl na 1,2 % z celkového stavu, výrazně se zvýšil počet kříženek o 15 % což představuje 35,2 % z celkového stavu krav, zbytek asi 0,1 % je zastoupen ostatními mléčnými plemeny.

U krav kříženek (J x H) F1 generace je patrný heterozní efekt v mléčné užitkovosti. K jeho udržení se na Novém Zélandu u této hybridní populace provádí následně rotační křížení. Tyto formy plemenitby jsou však výhodné pro velké populace, pouze v užitkových chovech.

Ukazatele zabřezávání

Předností jerseyského skotu v porovnání s holštýnským skotem v ukazatelích reprodukce dokazují pokusy prováděné převážně v USA. Po dobu 7 let byla zjišťována radiotelemetricky délka říje u 608 krav jerseyského skotu a 1 383 plemenic holštýnského skotu. Byla zjištěna délka říje u jerseyských plemenic 27,4 hod.; u H plemenic 17 hodin. Zabřezávání plemenic hodnocené testem nepřeběhlých činilo 55 % u H a 57,3 % u J. Bylo pozorováno nižší zabřezávání krav před 50tým dnem po porodu u plemenic J, u krav H plemene před 90tým dnem.

Zajimavé je porovnání ukazatelů užitkovosti a plodnosti ve stádech stejné velikosti zabývajících se chovem H a J krav v USA:

Velikost stáda 140 ks 422 ks
Plemeno holštýnský skot jerseyský skot holštýnský skot jerseyský skot
Mléč. užit. v kg 6776 8267 6255 8349
Brakace % 32 34 29 37
Mezidobí v měs. 13,5 14,2 13,7 14,4
SP ve dnech 84 106 83 105
Somat. buněk v mléce x 1000 342 408 388 403

Ve velkovýrobních podmínkách chovu dosahuje jerseyský skot vyššího procenta plodných říjí - 85 %, H skot 38 %. Nástup plnohodnotné říje po porodu doprovázené ovulací se dostavuje u J krav ve 46–55 dnech u H v 51–62 dnech po porodu.

Porovnání mléčných plemen velkého tělesného rámce a J plemen ve vybraných ukazatelích

U jerseyských dojnic lze pozorovat o 1% vyšší produkci bílkovin a o 9 % vyšší produkci mléčného tuku na jednotku přijatého krmiva. Potřeba energie na záchovnou dávku je u J skotu nižší o 5% než u H skotu.

Na Novém Zélandu, kde je pastva celoročním základem krmné dávky dojnic, je pozorně sledována produkce mléka z 1 ha pastevní plochy.

Produkce z 1 ha:

  • mléčných bílkovin - 726 kg jerseyským skotem, což je více o 2 % než H skotem
  • mléčného tuku - 726 kg jerseyským skotem, což je více o 13 % než H skotem
  • mléčné laktózy - 566 kg jerseyským skotem, což je méně o 12 % než u H skotu
  • mléka v litrech - 12 065 jerseyským skotem skotem, což je méně o 14 % než u H skotu

Frekvence obtížných porodů je u J krav nižší o 7,1 %, brakace krav o 8 % nižší ,výskyt mastitid je nižší o 50 % než u H krav.

Tolerance k tepelnému stresu je vyšší u J krav a projevuje se zvláště v letním období vyšší žravostí.

Velkou předností J skotu je tvrdost paznehtu a relativně největší nášlapová plocha na kg živé hmotnosti.

Příjem sušiny na kg živé hmotnosti je u J krav vyšší o 18 %, rychlost pasáže krmiva zažívacím traktem je o 20 % vyšší a objem bachoru je větší o 39 % než u ostatních dojených plemen.

Temperament je živý, ve stádě J krav nedochází k vzájemné agresivitě ani vůči ošetřovatelům.

Frekvence beta-CNA proteinu, který zvyšuje náchylnost lidí k diabetes, je u J krav 0,123; u ostatních plemen 0,465.

Produkční život krav v USA dosahuje u J skotu 37,3 měsíce; u H krav 30,5 měsíce.

Rozdílné šlechtitelské cíle

Šlechtění jerseyského skotu v Evropě hlavně v Dánsku, kde je chována nejpočetnější populace, a na Novém Zélandu je cílem dosáhnout vysoké mléčné užitkovosti s maximálním využitím pastvy. Využívají se tím tělesné, fyziologické předpoklady i výborná pastevní schopnost plemene. Je kladen důraz na vysoký obsah mléčných složek – bílkovin.

V USA je ve šlechtění jerseyského skotu kladen důraz na množství nadojeného mléka za laktaci, celkovou produkci mléčných složek v kg a výtěžnost při výrobě sýrů. Kohoutková výška krav je o 5–8 cm vyšší než v Evropě. Mléčná užitkovost jerseyských krav v USA dosáhuje za laktaci 7 500 kg mléka, produkce bílkovin 270 kg a 340 kg tuku. Přepočtená produkce na sýr typu čedár činí za laktaci 895 kg. U H krav je dosahováno přepočtené produkce sýru 970 kg u plemene Brown Swiss 873 kg.

Jerseyský skot je v USA chován ve vekochovech podmínkách, intenzívním způsobem a jeho stavy se stále zvyšují. V roce 1985 bylo v USA chováno 136 632 ks krav, v roce 2001 již 157 885 ks krav, zvýšení stavu za uvedené období představuje 15,5 %. Stavy ostatních dojených plemen se za sledované období naopak snížily.