Jdi na obsah Jdi na menu
 


Kravský ráj aneb Jerseyky na Požárech

Kravský ráj aneb Jerseyky na Požárech

Ing. Petr Zajíček (Inplem)

K tomuto emotivnímu nadpisu mě přimělo několik návštěv chovu jerseyských krav uprostřed Křivoklátských lesů. Toto stádo je chováno na místě zvaném Požáry, které najdeme na cestě mezi Lány a Křivoklátem. Velká mýtina o rozloze cca 250 ha je obklopena hlubokými lesy kam oko dohlédne se zářezy potoků tekoucích do Berounky. Největším údolím je hned pod Požáry údolí Klíčavy se stejnojmennou nádrží na pitnou vodu. Krávy a jalovice jsou celou pastevní sezonu na zelených loukách a pobyt mezi nimi je opravdový balzám na nervovou soustavu porouchanou civilizačními stresy a tlaky. Opakovaně se mi stává, že odsud nechci odjet a přemýšlím jestli se nemám zeptat na volné místo ošetřovatele, když už v tomto životě nemohu být krávou :-) Prostě je tu nádherná harmonie krásných zvířat, neponičené přírody, milých a pracovitých lidí a dokonce tu není skoro signál na mobilní telefon.

Trochu historie

První zmínky o Křivoklátských, Lánských a Řevničovských lesích pochází z raného středovku. Čeští panovníci zde pořádali štvanice na jeleny a černou zvěř. Historické zprávy z jedenáctého století hovoří o lovech Jaromíra z Přemyslovců, v roce 1100 zde lovil Břetislav II, na konci 12 století Přemysl Otakar I, v polovině 13 století král Václav I a ve 14 století král Václav IV. Historicky patřilo Křivoklátské panství českým panovníkům. O velký rozvoj panství se zasadil císař Rudolf II, který mimo jiné nechal v Lánech postavit lovecký zámek, jehož půdorys je plně zachován v dnešní zámecké budově. V roce 1685 prodal Leopold I Křivoklátské panství hraběti Arnoštu Josefovi z Valdštejna, čímž porušil ustanovení císaře Karla IV, že nesmí být křivoklátské panství odtrženo od České koruny. Rokem 1733 přešly polnosti a statky křivoklátské sňatkem do rukou knížat Fürstenberků. V roce 1921 prodala tato rodina panství nově vzniklému Československému státu. Od té doby zde zemědělsky hospodařil statek prezidenta republiky, který byl v roce 1960 delimitován pod Vysokou školu zemědělskou v Praze Suchdole. Vznikl tak Školní zemědělský podnik Lány, který zde hospodaří do dnes a zabezpečuje činnost univerzity v praktických podmínkách. Chov jerseyek na Požárech je jedna z mnoha činností Střediska zemědělské výroby.

Nejstarší zmínka o vlastních Požárech je z první poloviny 16. století. Tomu odpovídají i první záznamy katastrální gruntovní knihy (1549). Rozsáhlejší mýcení či žďáření lesa je datováno k roku 1636. Způsob likvidace lesů mohl být inspirací dnešního názvu osady. Budova s klenutými stropy, kde je dnes kravín a šafářský dům jsou datovány do roku 1870 a jsou dnes památkově chráněny. Jak významný byl tento zemědělský dvůr ukazuje údaj, že zde v roce 1890 trvale žilo 103 obyvatel. Pro zajímavost zde žije trvale pouze 18 obyvatel.

Jerseyky na Požárech

Základem stáda se stal import 60-ti březích jalovic z Dánska, který byl realizován ve spolupráci se Svazem chovatelů jerseyského skotu v ČR v roce 1993. Od tohoto data je udržován trvale uzavřený obrat stáda a k dnešnímu dni je zde chováno 90 krav. Pro reprodukci stáda je využívána výhradně inseminace a je maximální snaha využívat přednostně špičkové prověřené býky z Dánska. V současné době je nabídka těchto býků velmi dobrá, ale v minulosti i poměrně nedávné kvalitní dánští býci nebyli k dispozici a tak byli využiti i býci ze zámořských populací. S výsledky ale nebyl chovatel spokojen a nyní se snaží jejich potomstvo z chovu eliminovat. Současná užitkovost stáda se pohybuje okolo 6000 kg mléka za normovanou laktaci s tukem 5,8 % a bílkovinou 4,2%. Fantastické jsou parametry zdraví, kdy průměrný obsah somatických buněk je u prvotelek do 100tis. a u starších krav do 200tis. Krávy v podstatě vůbec netrpí na záněty. Zajímavým ekonomickým ukazatelem je i dlouhověkost krav. Krávy se bez problémů dožívají 10 let a velmi dobře vypadají i některé krávy ve 14-15 letech. Díky tomu chov pravidelně prodává březí jalovice. Reprodukce stáda je také uspokojivá. Mezidobí vykazuje hodnotu okolo 390 dnů a jalovice jsou teleny okolo 28 měsíce. Spotřeba inseminačních dávek na březost je u krav okolo 2 a u jalovic 1,4.

Vysoce kvalitní a koncentrované mléko vykupuje mlékárna Danone a aktuálně za tuto surovinu platí 9,8 Kč/l. Pro srovnání mléko ze stáda holštýnského skotu na Rudě, které také chová ŠZP je 8,20 Kč/l. Jak nám potvrdila zootechnička Ing. Andrea Rumlová, tak rozdíl 1,5-2 Kč/l ve prospěch mléka jerseyek je dlouhodobý.

Krávy jsou krmeny celoročně směsí kukuřičné siláže a vojtěškové senáže, která je jim podávána na žlab uvnitř stáje. Žlab je vybaven pásovým dopravníkem. V pastevním období je dávka tohoto konzervovaného krmiva snížena na 30% zimní dávky a zbytek objemu je doplněn pastvou. Koncentrát – směs pro dojnice je doplňována přes futrboxy a je individuálně nastavena podle aktuální užitkovosti. Množství koncentrátu však ani u nejužitkovějšího zvířete nepřesáhne 6 kg na den.

Personálně je chov dlouhodobě zabezpečován dvěma dvojicemi ošetřovatelů, kteří dojíždějí z nedalekých obcí Městečko a Nový Dům a jedním traktoristou. Atmosféra na farmě mi velmi připomíná klima pohodové rodinné farmy. Ošetřovatelé se starají o všechny kategorie zvířat od malých telat až po krávy. Běžnou součástí je údržba a posunování pastvin. Na dojírně 2x3 autotandem je uplatňována „Pláničkova metoda“ a vždy tam hraje příjemná muzika. Je zajímavé, jak krávy do dojírny ochotně jdou a je výjimkou že se některá musí tlačit a dohánět.

Krávy jsou ustájeny ve staré klenuté budově, kde je v létě příjemně chladno, ale v zimně je dosti těsná, s nedostatkem vzduchu. Také telata jsou v improvizovaných prostorech. Bohužel jsou budovy památkově chráněny a není možné udělat stavební zásahy, které by vedly k vyššímu komfortu zvířat. V létě je jistá míra nižšího komfortu kompenzována luxusem pastvy, ale v zimě je to horší.

Vedení ŠZP v čele s ředitelem Ing. Miroslavem Špičkou a hlavní zootechničkou Ing. Andreou Rumlovou se rozhodlo v blízké budoucnosti významně investovat do prosperujícího chovu jerseyek na Požárech. Ve spolupráci s Českou zemědělskou univerzitou v Praze-Suchdole připravují plán na výstavbu moderní haly pro chov dojnic a úpravu ustájení pro telata a jalovice. Výsledkem bude navýšení stavu na 200 dojnic a výrazné zlepšení komfortu pro zvířata.

Chov Požáry je zařazen v kontrole zdraví dle metodiky SVS a je prostý všech sledovaných nákaz skotu včetně IBR a paratuberkulosy. Tento statut umožňuje produkovat plemenná zvířata - jalovice. Paní zootechnička si však stěžuje na problémy způsobené nízkou aktivitou Svazu chovatelů jerseyeského skotu v ČR. Všechny plemenice jsou sice zapsány v plemenné knize oddílu A, ale není prováděn popis a hodnocení krav. a nejsou počítány plemenné hodnoty krav. Díky tomu dnes legislativa neumožňuje výběr býků do plemenitby. Zájem o takové býky je veliký a chovatelé si paradoxně musí přivést býka ze zahraničí, často s horšími parametry než by mohli pořídit v tomto stádě. Je to klasická ukázka jak „úřední šiml“ jde proti zájmu chovatelů. Požárští s mojí pomocí připravili dvě velmi pěkné krávy pro prezentaci na Národní výstavě hospodářských zvířat v Brně. Po dlouhých letech tak bude moci veřejnost obdivovat tato krásná a ekonomická zvířata na vrcholné chovatelské akci.

Na závěr dovolte abych popřál chovu jerseyek na Požárech hodně úspěchů a splnění smělých plánů.

Poznámka výboru k závěru příspěvku pana Ing. Zajíčka

Současný početní stav Jerseyského skotu chovaného v ČR neumožňuje realizovat Kontrolu dědičnosti. Kontrola dědičnosti se provádí u takové populace, která umožňuje zajistit objektivní testaci potomstva.