Jdi na obsah Jdi na menu
 


Hygienická kvalita mléka

Hygienická kvalita mléka

Ing. R. Seydlová, PhD.

Obecně

Hygienická kvalita (mikrobiologická, bakteriologická a počet somatických buněk) syrového mléka je základním jakostním kritériem mléka jako suroviny pro zpracovatelský průmysl. Nehygienický systém získávání mléka zvyšuje nejenom mikrobiální kontaminaci mléka, ale produkované bakteriální enzymy mohou narušovat i jednotlivé složky mléka.

Ekonomika

Ekonomika výroby mléka u imunitně narušených dojnic, u kterých probíhá navíc mastitidní onemocnění, je významně snížená v porovnání s dojnicemi v dobrém zdravotním stavu s nízkými počty somatických buněk (optimální počty individuálních hodnot do 100 000/l ml mléka).

Kontaminace

Mikroorganizmy mají možnost kontaminovat mléčnou žlázu několika cestami. Nejčastějším zdrojem kontaminace je povrch mléčné žlázy, ruce a oblečení obsluhy dojicích jednotek, samotné dojicí zařízení, stejně ale i přisávaný vzduch do systému a technologická voda. Mikroorganizmy pronikají do mléčné žlázy strukovým kanálkem. U imunologicky nestabilní dojnice pak mohou vyvolat onemocnění mléčné žlázy, mastitidu.

Hygiena žlázy

Hygiena přípravy mléčné žlázy na dojení je významným atributem nejenom pro dosažení vysoké mikrobiologické kvality mléka, ale i nálezů patogenů v mléce v souvislosti s mastitidní situací a zvýšenými počty somatických buněk.

Cest k přípravě mléčné žlázy na dojení je celá řada. Zásadně jednotícím prvkem by však měla být skutečnost, že vždy nasazujeme dojicí jednotku na naprosto čistou, suchou a vydezinfikovanou mléčnou žlázu. Jako jeden z prvních kroků bychom měli vždy oddojit první střiky, a tak se zbavit i mikrobiální kontaminace strukového kanálku. Jiná volba pracovního postupu, kdy první střiky se oddojují těsně před nasazením dojicí jednotky, je naprosto nevhodná z titulu možnosti rozšiřování patogenů ze zbytku mléka z hrotu struku do mléčné žlázy v průběhu dojení. Naprostou samozřejmostí by měla být dezinfekce struku po podojení kvalitním bariérovým přípravkem. Skutečný bariérový přípravek vytváří na povrchu kůže struků ochranný štít, tj. pouze mechanicky odstranitelný pevný povrch, který obsahuje i germicidní složku. Při přípravě dojnice na dojení se sloupává z povrchu kůže struku. Také mezidezinfekce dojicích jednotek po podojení každé dojnice se stále tím častěji stává neoddělitelnou součástí hygienického procesu získávání mléka.

Zaprahování

Období zaprahování je nutné chápat jako začátek další laktace, a to nejenom z hlediska nastartování produkce, ale zejména pak vytvoření podmínek pro výrobu kvalitní suroviny, minimalizace ztrát a celkového ozdravění mléčné žlázy. Rozhodování se o zdravotním stavu mléčné žlázy a konkrétní řešení mastitidní problematiky v tomto období by mělo patřit ke standardním bodům procesu zaprahování a zabezpečení optimálního zdraví mléčné žlázy v následující laktaci. To se pak promítne i do nízkých hodnot počtu somatických buněk v dodávaném mléce a zvýšené ekonomice výroby.

V tomto období se lze pokusit úspěšně vyřešit i případy chronických zánětů. Je vytvořen prostor i pro léčení mastitid, kde původcem je Staphylococcus aureus. Variant režimu zaprahování se nabízí celá škála – neantibiotické, antibiotické, nebo kombinace obou. Podstatné je mít naprosto perfektní evidenci o jednotlivých dojnicích, počtech somatických buněk, jednotlivých zákrocích a kromě toho se správně rozhodnout a zvolit tu nejlepší variantu po poradě s veterinárním lékařem. Zasušené dojnice by neměly být ustájené na hluboké podestýlce, ideální jsou pro ně čisté a suché výběhy, optimální je celodenní pastva a pobyt na vzduchu a sluníčku.

Krmná dávka

Naprosto zásadní roli ve vzniku mastitid sehrává kvalita a rychlost imunitní odezvy organizmu dojnice a v souvislosti s tím i kvalita krmné dávky. Týká se to samozřejmě nejenom vhodné skladby, ale i obsahů nežádoucích látek jako je kyselina máselná, plísně a mykotoxiny. Dojnice dlouhodobě krmená kvalitní krmnou dávkou má potenciál obhájit svůj zdravotní stav včetně mléčné žlázy v porovnání s dojnicí, která je zatěžována nekvalitní a nestandardní krmnou dávkou. Technická kvalita a nastavení dojicí techniky mají také významný vliv na vytváření zdravotního stavu mléčné žlázy.

Závěr

Základem úspěchu minimalizace mastitid ve stádě je nepřetržitá kontrola stavu, vyhodnocování situace a vyvozování příčin nárůstu. Evidence dojnic a počtu somatických buněk ve vytvořených zdravotních kartách, pravidelná provozní kontrola dojnic NK testem, stejně jako měsíční přehled počtu somatických buněk individuálních dojnic z kontroly užitkovosti by měl být naprostou samozřejmostí.

Při realistickém posuzování zdravotního stavu stáda dojnic by se mělo vždy vycházet z hodnot počtu somatických buněk z kontroly užitkovosti – bazénový průměr stáda/aritmetický průměr stáda. Každá dojnice zařazená do dodávky po otelení nebo léčení by měla projít kontrolou stanovení počtu somatických buněk. Chovatel by měl i minimálně dvakrát do roka si nechat odebrat vzorky mléka na stanovení patogenů v mléce dojnic, a to asi u 10 – 20% stáda.

Zabezpečování hygienické kvality mléka je často velice složité a nákladné. Stejně jako i v jiných oborech však platí, že prevence je daleko levnějším nástrojem než řešení pokročilého problému.