Jdi na obsah Jdi na menu
 


Šlechtitelský program jerseyského skotu v České republice

ŠLECHTITELSKÝ PROGRAM JERSEYSKÉHO SKOTU

1. Úvod

Šlechtitelský program jerseyského skotu pro rok 2014 je sepsán na základě ustanovení novely zákona 154/2000 Sb. o šlechtění, plemenitbě a evidenci hospodářských zvířata o změně některých souvisejících zákonů,ve znění pozdějších předpisů (dále jen PLEMENÁŘSKÝ ZÁKON). Stávající program z roku 2001 byl včetně chovného cíle koncipován s perspektivou realizace po dobu min. 10 let. Určuje základní sledované vlastnosti a znaky včetně zásad kontroly užitkovosti a odhadu plemenných hodnot a upřesňuje způsob a intenzitu selekce v jednotlivých úsecích šlechtění. Vychází přitom z rozhodujícího vlivu chovatelů na šlechtění jednotlivých stád a tím i jejich podílu a zodpovědnosti na šlechtění celé populace. Vlastní činnost Svazu je orientována především na náležitosti, které jsou společným zájmem všech chovatelů a jsou významné pro celé plemeno, jeho výkonnost a jeho postavení v rámci světové populace jerseyského skotu. Program předpokládá spolupráci Svazu s plemenářskými a inseminačními organizacemi, které realizují vlastní firemní programy a jejich koordinaci tak, aby co nejlépe naplňovaly „národní“ chovný cíl plemene, vývoj a postavení plemene v rámci světové populace.

Program bude i nadále realizován v úzké spolupráci s Českomoravskou společností chovatelů, a.s., která zabezpečuje řadu podkladů pro jeho realizaci. Mimo jiné řídí provádění KU, zajišťuje technické vedení plemenné knihy, a další činnosti.

Změny,  ke kterým došlo novelizací plemenářského zákona a jeho prováděcích předpisů a změny evropské legislativy zdůvodňují dílčí upřesnění realizačních postupů a cílových záměrů, nevyžadují však zásadní inovaci celého programu.

Jerseyský skot je považován po HF skotu za druhé nejrozšířenější mléčné plemeno na světě. Důvodem jeho obliby mezi chovateli v rozdílných klimatických podmínkách jsou jeho jedinečné vlastnosti. Jsou to, přizpůsobivost rozdílným klimatickým a přírodním podmínkám, pevná konstituce, zdraví, plodnost, výborná pastevní schopnost a konverze živin, pevnost paznehtů, vysoký obsah pevných složek v mléce, bílkovin a tuku. Pro tyto vlastnosti je ve světě využíván ke křížení s mléčnými plemeny. Masná užitkovost u jerseyského skotu není sledována. V Dánsku jsou krávy nevhodné pro odchov chovných jalovic zapouštěny býky masných plemen malého a středního tělesného rámce. Narozená telata kříženci obou pohlaví jsou vykrmována do živé hmotnosti 300 – 350 kg. Maso poražených zvířat je považováno za dietní.

V České Republice je tento skot chován od šedesátých let, kdy byl dovezen k pokusným účelům na Školní statek v Lánech, Vysoké školy zemědělské v Praze. Mezi chovateli je oblíben pro vysoký obsah mléčných složek, příznivé složení mléčné bílkoviny , vysokou frekvenci alely BB kapa kaseinu.

2. Současný stav plemene, jeho charakteristika a realizace šlechtitelského programu

K 1.1.2014 je v ČR chováno 1 104 ks čistokrevných plemenic a 2 729 ks plemenic s převažujícím podílem  jerseyské krve. Užitkovost chovaných krav je závislá na chovatelských podmínkách.

V kontrolním roce 2012 – 2013 bylo u krav v KU dosaženo následující užitkovosti:

Výsledky kontroly užitkovosti 2012 – 2013

laktace

n

mléko [kg]

tuk [%]

tuk [kg]

bílkovina [%]

bílkovina [kg]

I.

55

4499

5,16

232

3,84

173

II.

61

6081

5,48

333

4,00

243

všechny

116

5331

5,35

285

3,93

210

Základní charakteristika

Jerseyský skot, je specializované mléčné plemeno malého tělesného rámce. Dosahuje kohoutkové výšky 117 – 125 cm, při živé hmotnosti 350 – 420 kg. Barva je žlutohnědá s odstíny od světlé po tmavou. Charakteristická je jeho jemná tzv. štičí hlava a ušlechtilá tělesná stavba, obdélníkový tělesný rámec s prostorným hlubokým hrudníkem a břichem. Utvářením těla představuje výrazný mléčný užitkový typ. Končetiny jsou suché s pevným a tmavě pigmentovaným paznehtem. Nášlapová plocha paznehtu je ve vztahu k hmotnosti těla největší ve srovnání s ostatními plemeny skotu. Vemeno krav je prostorné, žlaznaté, dobře upnuté vpředu i v zadu, přiměřeně hluboké, s výrazným závěsným vazem a pravidelně rozmístěnými struky. Plemeno je vzhledem k vysokému obsahu pevných složek mléka také nazýváno sýrařským plemenem. Obsah bílkovin v mléce se pohybuje od 3,9 - 4,4 %,obsah tuku 6,0 – 6,5 %. Mléko obsahuje zvýšené množství karotenu, je žlutě zbarvené. Velké tukové kuličky umožňují jeho rychlé stloukání na máslo. Vyšší zastoupení BB alely kapa – kaseinu v populaci jerseyského skotu zvyšuje výtěžnost při zpracování mléka na sýry až o 15 %. Plemeno vyniká pevnou konstitucí, plodností, dlouhověkostí a nejvyšší relativní mléčnou užitkovostí. Větší objem předžaludků o 15 %, umožňuje tomuto plemeni lepší využití objemných krmiv. Jerseyský skot vyžaduje pastvu a pohyb venku po celý rok. Vykrmování býčků je omezené jejich nižší růstovou schopností.

Růst mladých zvířat

Jerseyský skot vyniká raností a dobrou intenzitou růstu v průběh u odchovu. Jalovice je možno zapouštět ve věku 14 – 15 měsíců.

Růst plemenných býků v dobrých podmínkách odchovu a výživy umožňuje jejich použití v plemenitbě ve věku 12 – 13 měsíců.

Užitkové vlastnosti

Jerseyský skot je mléčné plemeno s nejvyšším obsahem mléčných složek, bílkovin a tuku. Mléko je vhodné k přímému konzumu , je technologicky využitelné k výrobě speciálních mléčných výrobků.

Inseminace je důležitým nástrojem šlechtění populace. Relativně velký podíl na šlechtění populace jerseyského skotu má dovoz spermatu býků z USA a Dánska.

Novela plemenářského zákona přenesla odpovědnost za sledování genetických vad na chovatelské organizace, ostatní geneticky podmíněné poruchy zdraví a problematika obtížných porodů, poruch reprodukce a pod. nejsou zatím řešeny.

Současné období vývoje plemene lze charakterizovat vysokou skutečnou a zvláště pak relativní produkcí mléka při vysokém obsahu mléčných složek. Lineární popis a hodnocení přispívá k průběžnému zlepšování tělesných znaků. Jako méně příznivá se jeví plodnost a dlouhověkost plemenic.

3. Chovný cíl

Cílem šlechtění jerseyského skotu je průběžné zlepšování celkové rentability chovu na základě genetického zlepšování užitkových vlastností. Šlechtěním jsou vytvářeny podmínky chovu směřující k získávání zdravé, dlouhověkké a rentabilní dojnice.

Součástí požadované rentability chovu dojnic jsou kromě požadované mléčné užitkovosti i dobré druhotné funkční vlastnosti, plodnost, zdraví, funkční utváření zevnějšku. Plodnost a zdraví lze charakterizovat pravidelným zabřezáváním a délkou mezidobí 370 – 380 dnů a produkcí životaschopných telat. Je požadována odolnost proti mastitidám a dalším onemocněním.

Funkční zevnějšek krávy je dán vhodným utvářením tělesných partií, zejména vemena a končetin, umožňujících bezproblémový chov v rozdílných technologiích ustájení a dojení. Kapacita těla a vysoká konverze krmiv umožňují efektivní využívání statkových krmiv. Selekce na druhotné užitkové vlastnosti přispívá k prodloužení dlouhověkost dojnic a zvyšuje ekonomickou efektivnost produkce.

Dobrá růstová schopnost a ranost zvířat umožňuje telení jalovic ve věku 23-24 měsíců.

Chovný cíl pro dalších 10 let lze charakterizovat těmito ukazateli:

Ukazatel

prvotelky

Dospělé

Dojivost za normovanou laktaci

5 000 kg

6 500 kg

Obsah bílkovin

3,9 %

4,1 % a více

Prům. počet ukončených lakt.

 

5

Celoživotní užitkovost

 

32 500 kg

Věk při I. otelení

do 25 měsíců

 

Mezidobí

 

do 390 dnů

Výška v kříži

119 - 123 cm

125 - 131 cm

Živá hmotnost

380 - 400 kg

430 - 450 kg

Pozornost v dalším šlechtění bude zaměřena na ukazatele zdraví, zvyšování odolnosti proti mastitidám, na dlouhověkost krav. Důležitým ukazatelem bude také eliminace a případně regulace projevu dědičně podmíněných vad.

Stanovení chovného cíle a možnost jeho postupného dosažení vychází ze současného stavu populace plemenných krav a z možností uplatňovaných šlechtitelských postupů a výrobně ekonomických podmínek chovu v ČR.

4. Selekční program

4.1. Sledované vlastnosti a hodnocení zvířat

4.1.1. Zjišťování znaků a vlastností zvířat
U krav v populaci se zjišťují tyto základní užitkové a funkční vlastnosti:

  • původ,
  • mléčná užitkovost - kg mléka, obsahu tuku, bílkovin a laktózy v % a v kg, smluvně též obsah somatických buněk (ve všech laktacích),
  • dojitelnost – u vybraných plemenic – absolutní průměrný minutový výdojek,
  • reprodukční vlastnosti (plodnost) – data a počet zapuštění, zabřeznutí, datum otelení,
  • ranost – věk při prvním otelení,
  • zevnějšek – u vybraných plemenic a na žádost chovatele u všech prvotelek ve stádě příp. u dalších krav, popis jednotlivých tělesných partií podle metodiky, vady zevnějšku, souhrnné hodnocení,
  • průběh porodu, vícečetné porody a ztráty telat u všech plemenic,
  • genetický typ (DNA) u krav a jalovic, vybraných jako využitelné plemenice pro ET a na žádost chovatele i u dalších jalovic a krav.

Pro výše uvedené znaky není v současné době odhadována plemenná hodnota z důvodu malé početnosti plemene Jersey v České Republice. Do budoucna se uvažuje s počítáním plemenných hodnot po rozšíření populace a popřípadě propojení s některými zahraničními populacemi.

Principy metod zjišťování a posuzování vlastností zvířat a jejich plemenné hodnoty a organizace, odpovědné za jejich metodické řízení stanovuje Rozhodnutí komise č. 2006/427 z 20. 6. 2006, Rozhodnutí č. 94/515/ES z 27. 6. 1994 a Rozhodnutí Rady č. 96/463/ES z 23. 6. 1966

Testování a posuzování znaků mléčné užitkovosti se provádí v systému kontroly užitkovosti (KU) podle metodiky mezinárodní organizace pro kontrolu užitkovosti ICAR. Zjišťování a sběr dat zajišťují technici plemenářských společností a zpracování Českomoravská společnost chovatelů,a.s. (ČMSCH). Pro účely šlechtění se za nejvhodnější považuje metoda KU A/4, ostatní metody se při šlechtění plemene používají jen v případě nezbytné potřeby a slouží především pro potřeby chovatele.

Dojitelnost, rychlost dojení je zjišťována techniky plemenářských společností, které zajišťují KU.

Vlastnosti reprodukce a ranosti zvířat jsou hodnoceny na základě údajů v databázích ČMSCH a.s.

Hodnocení zevnějšku a zjišťování základních tělesných rozměrů zajišťují podle mezinárodně harmonizované metodiky bonitéři svazu.

Údaje o průběhu porodů jsou shromažďovány na základě prvotní evidence v chovech.

Kontrolu zdraví včetně diagnostiky a sledování dědičných poruch zdraví zajišťuje Referenční laboratoř SVS pro spermatologii, veterinární andrologii a kontrolu dedičnosti zdraví, Výzkumný ústav veterinárního lékařství, Hudcova 70, 62100, Brno.

Zvýšená frekvence dědičných vad se stává závažným zdravotním problémem řady plemen skotu, včetně skotu jerseyského. Rozvoj molekulárně genetických metod umožňuje poměrně rychlou a spolehlivou identifikaci nositelů vady. Svaz bude sledovat vývoj v jednotlivých zemích a ve spolupráci s Referenční laboratoří SVS pro spermatologii, veterinární andrologii a kontrolu dedičnosti zdraví, VÚVL Brno uplatňovat taková opatření, která zajistí účinnou eliminaci dědičných vad bez významnějšího snížení genetického zisku. Přitom bude respektovat postupy realizované v zahraničních populacích jerseyského skotu. Značení a evidování statusu nositelství genetických vad je součástí evidence plemenné knihy a řídí se doporučeními Světového úřadu pro jerseyský skot – WJCB. Jedná se předenším o tato onemocnění: haplotypy ovlivňují plodnost JH1 (frekvence heterozygotů v populaci 20-25%)

Objektivní zjišťování (testování) a posuzování vlastností zvířat, spolehlivý přenos dat a jejich kontrola před zpracováním je základním předpokladem efektivního programu šlechtění. Trvalým úkolem je proto zdokonalování systému kontroly užitkovosti a dalších systémů testování vlastností s vytvořením zpětné vazby pro zajištění největší objektivity shromážděných dat.

Zajištění odpovídajícího selekčního tlaku s cílem zlepšování ekonomicky významných funkčních znaků v dalším období vyžaduje zejména:

  • zdokonalování systému zjišťování, sledování a vyhodnocování obtížnosti porodů,
  • systémové zjišťování a hodnocení obsahu somatických buněk v mléce,
  • další zvyšování rozsahu provádění lineárního popisu a hodnocení zevnějšku krav u celých stád,
  • vytváření systému využívání informací z databází ČMSCH a.s. pro hodnocení dlouhovýkonnosti zvířat včetně příčin vyřazování dojnic,
  • postupnou inovaci systému kontroly dědičnosti zdraví.

Rozsah sledovaných vlastností a znaků bude dále upřesňován podle stupně poznání, vědeckotechnického pokroku, zájmu a potřeb chovatelů a podle ekonomických možností.

4.1.2. Hodnocení zvířat
Základním cílem hodnocení zvířat je spolehlivý odhad jejich plemenné hodnoty (PH). Podkladem pro ně jsou údaje z kontroly užitkovosti a kontroly dojitelnosti, z inseminace a reprodukce, lineárního popisu a hodnocení zevnějšku, záznamy o narozených telatech a průběhu porodů a případně další nově sledované znaky podle jejich významu.

Tyto údaje jsou rovněž podkladem pro konstrukci selekčních indexů.

Na systému hodnocení lineárního popisu se v současné době pracuje se zahraničními organizacemi.

U jerseyského plemene se PH v současné etapě nestanovuje.

Do budoucna se počítá s odhadem PH podle speciálního modelu. Pro dosažení vyšší spolehlivosti odhadu PH, bude Svaz usilovat o propojení  s početnějšími světovými populacemi.

4.2. Selekce zvířat v jednotlivých úsecích šlechtění
Selekce – výběr zvířat se provádí s ohledem na využití potomstva vybraných jedinců při šlechtění. Výběrovou základnu tvoří chovy zapsané v Plemenné knize jerseyského skotu. Zařazení do PK se řídí ustanoveními Řádu PK .

Selekce probíhá ve třech základních úsecích přenosu genů:

4.2.1. Selekce plemeníků
V pozici plemeníků budou v domácí populaci využíváni nejlepší plemeníci celosvětově otevřené jerseyské populace podle výběru a strategie jednotlivých plemenářských společností. Základním ukazatelem je hodnota používaného selekčního indexu. Ke srovnání býků z různých zemí budou využívány výsledky mezinárodního hodnocení býků pro ČR publikované Interbullem. Při výběru otců býků je nutné zohlednit zjištěné nositelství nežádoucích genů nebo sledovaných dědičných vad. Sledovaná selekční kritéria jsou v porovnatelné míře platná i pro dovoz embryí a spermatu plemenných býků prověřených v zahraničí.

4.2.2. Selekce matek býků
Na složení populace matek býků se v budoucnu budou podílet všechny dostupné zdroje – domácí populace krav, jalovice a krávy narozené z dovezených embryí z předních zahraničních populací.

Domácí výběrovou základnu představují čistokrevné plemenice zapsané v hlavním oddíle PK. Základním selekčním kritériem pro výběr MB je plemenná hodnota pro množství bílkovin, doplněná posouzením původu, zevnějšku, plodnosti, dojitelnosti a zdraví. Po zavedení selekčního indexu u krav bude jako základní použita hodnota indexu. Do té doby budou vybírány krávy ze skupiny nejlepších dle fenotypového projevu produkčních a mimoprodukčních znaků.

Při výběru jalovic se jako základní selekční kritérium bude i nadále uplatňovat jejich rodokmenová hodnota (podle  rodičů, případně dalších předků). Jalovice by měla pocházet od matky, která splnila základní kritéria pro výběr MB. U jalovic se požaduje utváření zevnějšku bez závažných vad a nedostatků.

Při použití MB je nutné zohlednit případné nositelství nežádoucích genů nebo sledovaných dědičných vad.

4.2.3. Selekce krav k produkci jalovic pro obměnu stád a záměrné připařování zvířat
Přenos genů na úseku matka – dcera má nejmenší vliv na celkový genetický zisk. Důvodem je možnost jen velmi nízké intenzity selekce ve srovnání s ostatními úseky a také malý počet potomků, které zanechá běžná plemenice v populaci.

Úroveň intenzity selekce krav pro produkci k obměně stáda je přímo ovlivněna podílem brakace krav, který připadá na problémy řízení chovu – jeho zdravotního stavu a úrovně reprodukce, dosahovanou natalitou a počtem otelených jalovic. Vzhledem k obecně nepříznivým výsledkům v populaci a ke značné variabilitě praktického provádění selekce ve stádech se pro výpočet celkového genetického zisku uvažuje s nulovou selekcí, tzn. že jsou k reprodukci využívány všechny chovy.

Stanovení konkrétních selekčních hranic pro plemenice určené k produkci jalovic pro obměnu stáda závisí na zaměření a na možnostech daného chovu a je věcí každého chovatele. Vlastní výběr plemeníků k inseminaci plemenic ve stádě se řídí zvoleným cílem na základě analýzy stáda a podle zaměření chovu. Výjimky lze akceptovat v případě tvorby záměrných rodičovských párů.

K omezení nežádoucího působení inbrední deprese je nutné při výběru rodičovských párů zohlednit koeficient příbuznosti u předpokládaného potomstva, který by neměl překročit 12,5 %.

5. Kontrola realizace šlechtitelského programu

Průběh realizace šlechtitelského programu a jeho efektivnost je každoročně vyhodnocován orgány Svazu.

 

Zachování a udržení plemene

Metody zajištění účinného šlechtitelského programu zaručujícího zachování plemene dle plemenářského zákona.

Pro zachování a další zušlechťování populace Jerseyského skotu chované v ČR je využíván světový genofond Jerseyského skotu formou průběžného dovozu inseminačních dávek a embryí v souladu se ŠP Jerseyského skotu. 

Pro zpracování šlechtitelského programu byly použity informace uváděné Českomoravskou společností chovatelů, a.s. a VÚŽV v Praze-Uhříněvsi.